BENEFITY
- po Sicílii a Sardinii třetí největší ostrov v Itálii s rozlohou
224 km²
- hornatá a členitá součást Národního parku Toskánské
souostroví
- mnohotvárné pláže Tyrhénského moře na pobřeží Elby
- harmonický kraj vína a moře spadající pod Toskánsko
- zvlněná krajina, cypřišové aleje, olivové háje a hektary
vinic
- neopakovatelná atmosféra vnitrozemí, kde se zastavil čas
- výlety po stopách historie, například Napoleonova pobytu
- venkovské usedlosti s chutnými víny, sýry a dalšími lokálními
produkty, na pobřeží zase vynikající ryby a další dary moře
- možnost zarezervovat si trajekt za zvýhodněnou cenu přes našeho
partnera (více info zde)
Napoleonův ostrov u pobřeží Toskánska
Elba je po Sicílii a Sardinii třetí největší
ostrov v Itálii, náleží do toskánské provincie Livorno. Svou
rozlohou 224 km² jde o největší ostrov Toskánských ostrovů. Leží
asi 10 kilometrů od pobřežního města Piombino. Délka pobřeží
ostrova činí přibližně 147 kilometrů. Elba je značně hornatá a
členitá, nejvyšším vrcholem je Monte Capanne s nadmořskou výškou
1.019 metrů. Elba je spolu s dalšími ostrovy (Gorgona, Capraia,
Pianosa, Montecristo, Giannutri a Giglio nechvalně proslavené
ztroskotáním obří výletní lodi Costa Concordia v roce 2012)
součástí Národního parku Toskánské souostroví. Charakterizuje ji
zvlněná krajina, cypřišové aleje, olivové háje a hektary vinic
kolem historických usedlostí a rybářských vesniček.
Na dosah francouzské Korsice
Asi 35 kilometrů západně od Elby leží francouzský ostrov
Korsika. Začátkem 19. století patřila Elba Francii a v roce 1814
zde byl po dobu 9 měsíců vládcem v prvním nuceném exilu korsický
rodák Napoleon Bonaparte.
Ostrov je rozdělen do osmi administrativních částí:
Portoferraio, Campo nell'Elba, Capoliveri, Marciana, Marciana
Marina, Porto Azzurro, Rio Marina a Rio nell'Elba.
Pestrá historie spojená s těžbou železné rudy
Ostrov byl znám už nejstarším civilizacím díky svým nalezištím
železné rudy. První doly vznikly v době etruského osídlení, další
vybudovali po roce 480 př. n. l. staří Římané. Staří Řekové Elbu
nazývali Aethalia (plamen) podle plamenů nad pecemi vyrábějícími
železo. Pod nadvládou Říma se ostrovu říkalo Ilva, současný název
pochází ze 6. století.
Po zániku Římské říše byla Elba pustošena nájezdy barbarů a
Saracénů. Na počátku 11. století se stal vlastnictvím Pisy. Když
Pisu roku 1398 koupil milánský rod Visconti, Elba přešla do
vlastnictví pánů z rodu Appiani z města Piombino, kde zůstala po
dvě století. Roku 1546 získal část ostrova Cosimo I. Medicejský,
který opevnil přístav Portoferraio a přejmenoval jej na
"Cosmopoli". Zbývající část Elby se stala roku 1577 opět
vlastnictvím Appianiů. Roku 1603 se zmocnil přístavu Porto Azzurro
Filip II. Španělský a vystavěl zde dvě pevnosti. V roce 1802 se
stala Elba francouzským územím a nastal její hospodářský
rozkvět.
Knížectví Elba pod vládou Napoleona
Elba se 3. května 1814 stala prvním ostrovem, na nějž se uchýlil
do nuceného exilu Napoleon Bonaparte po vynucené abdikaci a
podepsání Smlouvy z Fontainebleau. Byl jmenován císařem ostrova, na
kterém bylo vyhlášeno Knížectví Elba. Měl k dispozici osobní gardu
čítající 700 mužů. Vládcem ostrova však byl pouze formálně, neboť v
okolních vodách hlídkovaly britské lodě. Během svého pobytu provedl
Napoleon na ostrově řadu ekonomických a sociálních reforem, jež
vedly ke zlepšení životních podmínek obyvatel. Navrhl také vlajku
ostrova: bílou s červeným pruhem a třemi zlatými včelami. Napoleon
pobýval na Elbě 9 měsíců a 21 dnů; 26. února 1815 uprchl zpět do
Francie (období stodenního císařství). Po porážce v bitvě u
Waterloo byl internován podruhé, a to na odlehlém ostrově Svatá
Helena v Atlantickém oceánu.
Elba zpět v italských rukou
Po Vídeňském kongresu konaném roku 1815 připadla Elba
Toskánskému velkovévodství. V roce 1860 se pak stala součástí
sjednoceného Italského království. Během druhé světové války byl
ostrov obsazen německou armádou, která se zde silně opevnila. Po
tuhých bojích byl ostrov osvobozen francouzskými vojáky 17. června
1944.
V současnosti je Elba známa především pěstováním vinné révy a
jako atraktivní letní cíl turistů směřujících sem za památkami,
krásnou přírodou i čistým mořem.
Moře a pláže
Pláže Tyrhénského moře na Elbě jsou velmi mnohotvárné.
Scaglieri je pláž ležící jen 8 km od přístavu
Portoferraio, hlavního města ostrova Elba. Západně orientovaná
pozice letoviska v zálivu Biodola maximalizuje sluneční svit do
posledního momentu a umožňuje užít si v létě nezapomenutelných
západů slunce. Pláže s jemným bílým pískem se zde zvolna noří do
křišťálově čistých vod mořského zálivu.
Ortano leží 18 km od města Portoferraio na
východním pobřeží Elby. Pláž na konci údolí uzavřená mezi dvěma
skalními výběžky je tvořená tmavým pískem a štěrkem a je jednou z
nejznámějších v oblasti Rio Marina. Voda je zde čistá a ideální pro
šnorchlování.
Lacona patří do jižní oblasti Capoliveri a
patří mezi nejdelší pláže ostrova Elba. Je charakterizována
nádhernými dunami z jemného zlatého písku. Disponuje mnoha
ubytovacími zařízeními i turistickými službami, je zde možno
provozovat veškeré vodní sporty. Krom placených je možno volit i z
mnoha pláží volných. Na okrajích se vyskytují skály, tedy i ideální
místa pro potápění.
|
zpět
